Slavnosti a svátky

Rytmus roku je dán střídáním ročních dob a svátky, které jednotlivé roční doby reprezentují. Jsou součástí naší kultury od nepaměti. Umožňují nám bděle prožívat procesy v přírodě v koloběhu ročních dob. Niterné prožívání roku můžeme považovat za podporu duševního vývoje dítěte, neboť nabízí příležitost přiblížení duše přírodě a sblížení vnitřního a vnějšího světa.   

Každá slavnost má svou atmosféru a naším úkolem je dát každému svátku, každé slavnosti, patřičnou podobu a jejich uspořádání věnujeme náležitou péči. 

ZÁŘÍ - Svatováclavská slavnost

Nálada konce léta. Završení růstového cyklu plodnosti v přírodě se zrcadlí v činnosti – vymílání zrna, mletí mouky, pečení chleba, lisování šťávy z hroznů. Matičce Zemi děkujeme za úrodu, která nám pomůže překonat dlouhé období podzimu a zimy. Vychutnáváme poslední sluneční paprsky, zklidňujeme se a navracíme do nitra duše.

Období kvalit nesené obrazem Svatého Václava – soucit k trpícím, milosrdenství a lásku a impulzů, jež jsou vloženy jako posvátná setba do naší české půdy. 

Období vrcholí Svatováclavskou slavností. Den předem si upečeme první chléb tohoto školního roku. Od rána vymačkáváme šťávu z hroznů do džbánů. Stoly a roční stolek zdobíme plody matky Země – ovocem, zeleninou, obilninami. Když jsou přípravy slavnosti dokončeny, zahájíme ji Svatováclavským chorálem, zahrajeme divadlo o dobrých skutcích sv. Václava, zazpíváme si tematické písničky a na závěr se usadíme ke stolům a  pochutnáváme si na vlastnoručně upečeném chlebu, čerstvé hroznové šťávě a jiných dobrotách.

Slavnost odvahy překonávat vlastní strach a pocitu, že překonání vlastního strachu je krokem ke svobodě. Slavnost víry, že stojí za to, udělat krok k překonání překážky a důvěry, že je tady vždy někdo, kdo za mnou stojí. Vůle a odvaha k činům ve světě i uvnitř sebe.

S dětmi se vypravíme do lesoparku Cibulka ke skrýši, kde tvrdě spí (doufejme) několikahlavý drak ... Tiše, v ochranném pláši, s korunou na hlavě a mečem v ruce se děti, některé zcela samostatně, jiné v doprovodu učitelky, či ve skupince, odhodlaně vypraví k dračí skrýši u které naleznou košíček s krásnými červenými jablíčky. Každé dítě si vezme jedno jablíčko a vypraví se na cestu zpět. Zde předá plášť, korunu a meč dalšímu dítěti. Může se stát, že některé děti se na cestu nevydají. Nevadí, jistě k tomu mají důvod.

Celé toto dění může budit zdání pouhé hry pro děti. Když se však podíváme pod povrch a podrobněji prozkoumáme, proč tuto hru hrajeme, možná budeme překvapeni...

Začněme třeba drakem. Proč jdou děti k drakovi, co jen to ten drak má asi znamenat? Vzpomeňme si na známé pohádky, kde s ním udatní hrdinové nelehce bojovali, aby zachránili princeznu a celé království. A máme zde co dělat s archetypy a symboly. Drak - obraz zla, temnoty, něco, co je již přežité, rigidní ... Z hlediska nás samých se jedná o vlastnosti, či zlozvyky, které nám hází klacky pod nohy, staré modely, které nám znemožňují prožívat život nově, naplno a radostně. Princezna - naše duše, která je tím vším uvězněná. Udatným hrdinou je pak naše Já, které se nedá.

Takto k nám hovoří pohádky, takto nám obrazně vykreslují naši suchou realitu, každodenní skutečnost, kdy více či méně úspěšně kočírujeme naše vlastní draky v nás. Abychom měli sílu se s nimi utkávat, posílat je tam, kam patří, potřebujeme odvahu - nebát se přiznat si, že jsou naší součástí. Potřebujeme sílu - vnitřní sílu jít dál, i když chybujeme, i když to bolí.... Potřebujeme naději, že jdeme správně, že to vše, tedy náš život, má smysl. Obdivujeme jedince, kteří se nepřízní osudu nenechali zlomit. Soucítíme s těmi, které, naopak, zlomila v porovnání s předchozími, maličkost. Odkud jedni berou sílu a proč ji jiní nemají?

O tomto je naše slavnost, takovéto obrazy jsou v ní skryty.

K samotné slavnosti. Pokusme se vzít tuto slavnost jako ryzí skutečnost, pomozme dětem zažít a prožít jejich odvahu, vnitřní sílu a odhodlání. To se jim bude jednou hodit. Nevymlouvejme jim, prosím, že v tom houští viděly draka. Neříkejme jim, že draci neexistují (koneckonců, co my víme...). Podpořme jejich odvahu a vnitřní sílu, kterou prokázaly tím, že pro jablíčko ke skrýši draka šly. A pokud řeknou, že se bály, můžeme je podpořit. Třeba uklidněním, že je v pořádku, když se draka bojí, neboť se také bojíme ... a nebudeme lhát, vždyť čas od času máme i my dospělí ze svých draků strach.

Photo
 

S počátkem listopadu přichází temnější část roku, doba posledních příprav na zimu. Oč méně světla přichází zvenčí, o to více se potřebujeme opřít o naše  světlo vnitřní. Vnější nepřízeň počasí nás zahání do tepla domovů. Pobyt uvnitř nám více, než kdy jindy, umožňuje hledat cestu k druhým lidem i k sobě samým.

Do tohoto času nám přináší poselství Svatý Martin, jehož svátek je spojen s významným lidským gestem–bratrským soucitem a rozdělením se s trpícím. Tento motiv milosrdenství v temných ročních dobách s jejich chladem, prázdnotou a opuštěností je útěchou a zábleskem naděje. Krásně je to vyjádřeno v obyčeji „chůze s lucernou“ – nošení světla temnotou.

S dětmi čteme legendu o Sv. Martinovi a pohádky s motivem těchto duševních kvalit. Společně vytváříme lucerny, které nám posvítí v martinském průvodu.

Možná najdeme košík se Svatomartinskými rohlíčky, které nám Sv. Martin zanechá na našem místě, abychom se o ně děti mohly rozdělit se svými nejbližšími.

Svátek sv. Martina je spojen s významným lidským gestem–bratrským soucitem a rozdělením se s trpícím. Tento motiv milosrdenství v temných ročních dobách s jejich chladem, prázdnotou a opuštěností je útěchou a zábleskem naděje. Krásně je to vyjádřeno v obyčeji „chůze s lucernou“ – nošení světla temnotou.

 

Výsledek obrázku pro marjan van zeyl

„Světlo má moc zahnat tmu, ne naopak. Kdekoli totiž vzchází světlo, tam tma brzy buď řídne nebo mizí. A naopak tma nemá sil, aby odstranila světlo.“  J. A. Komenský – “Via Lucis – Cesta světla”

Advent znamená příchod, očekávání přicházejícího. Je to nálada velkého tajemství. Sluneční světlo téměř pohaslo, ale světla uvnitř přibývá. Všechny vnější vjemy v přírodě utichají, aby uvnitř mohlo něco klíčit. Děti se těší na Vánoce, které se blíží pozvolna. Čekání, očekávání něčeho tajemného... Pocity, které dnešní děti mají možnost zažít pouze zřídka - na něco čekat, na něco se těšit, po něčem toužit ...

Výsledek obrázku pro marjan van zeyl

Adventní čas začíná první adventní neděli Adventní zahrádkou a končí Vánoční slavností. Během prvního adventního týdnu děti nacházejí poselství od sv. Mikuláše. Perníčky, jablíčky, ořechy a vzkaz pro každé dítě. 

Každý den adventu zapalujeme svíce na adventním věnci a každý den nacházíme v adventním kalendáři malé překvapení, které do našeho koutku ročních dob doplní cestu Marie do Betléma.

Společně pečeme perníčky, vyrábíme voňavé vánoční řetězy z hřebíčku, nového koření a plátků pomerančové kůry a přáníčka, zdobíme svíčky ze včelího vosku, vytváříme Betlém, u kterého budeme před Vánoci hrát s dětmi Vánoční hru aj.

PRVNÍ ADVENTNÍ NEDĚLE - Adventní zahrádka

S končícím se listopadem přibližuje čas, kdy v naší části Země ubývá světla a tepla. Přicházíme více sami k sobě, máme možnost mnohem vědoměji přijímat impulzy přicházející z duchovního světa a posilovat naše vyšší Já (ve smyslu Jungova termínu Jáství). Obrazem nám může být světlo uvnitř nás v kontextu tmy, kterou jsme po většinu dne obklopeni. 

V tomto čase probíhá v podvečer první adventní neděle komorní slavnost s názvem Adventní zahrádka. Jedná se o jemnou, až intimní slavnost při svíčkách, které se účastní děti s jejich rodiči.
Každé dítě se svým vlastnoručně ozdobeným svícínkem prochází spirálou z jedlového chvojí k andělovi, který mu zapálí do něj vloženou svíčku.  Darované světlo si děti odnesou domů. Mohou jím rozsvítit svíci na adventním věnci... nebo osvětlit pokojíček při usínání ... Možností, jak využít tento obraz k duševnímu posílení dítěte, je několik a záleží na nás dospělých, jak jich využijeme.

Pro tuto slavnost je vytvářen školkový adventní sbor sestávající se z rodičů a učitelek, který tichým zpěvem adventních písní doprovází děti na jejich cestě spirálou.

Marjan van Zeyl - Josef en Maria naar Bethlehem

 Děti svým rodičům představí po tři týdny chystané překvapení ...
... a rodiče také své děti překvapení -  hranou pohádkou - nehmotným dárkem, který v duších jejich dětí zůstane navěky (i přesto, že si na něj v pozdějších letech třeba nevzpomenou esence tohoto zážitku je bude sytit a posilovat spolu s dalšími podobnými zážitky).  
Děti napekly perníčky, rodiče přinášejí k ochutnání vánoční cukroví, ovoce ... Je čas společně pobýt, popovídat si ...
Rozloučit se společně se starým rokem, abycho se mohli setkat v roce novém.

Proti předvánočnímu a vánočnímu období přináší počátek roku zcela jinou kvalitu. Přes pohled obrácený zpět vyhlížíme s očekáváním nových perspektiv nastupujícího roku. Tato doba nám přináší možnost harmonizace našich vnitřních sil - rozumu, citu a vůle.

6. leden je dnem křtu Krista v Jordáně, tedy dnem Kristova zrození a až do 4. století tak byly křesťanské Vánoce slaveny právě v tnto den. Je to den příchodu tří králů.

Vyrábíme si královské koruny. Čteme příběh O hvězdě a mudrcích, vyprávíme si o darech, kterými dítě obdarovali. O zlatě jako o symbolu nejvyššího poznámí, ušlechtilosti a čistoty. O kadidle - léčivé směsi vonných dřevin symbolizující oběť a spojení mezi nebem a zemí a myrze - vonné pryskyřici z keře myrhovníku. Cestu Kašpara (zelený plášť), Melichara (červený plášť) a Baltazara (modrý plášť) si děti zakoušejí v rytmické části.

Výsledek obrázku pro marjan van zeyl

Na Hromnice o hodinu více ... ze zbytků svíček vytváříme jednu. Jejím používáním bude ožívat příběh uplynulých dní.

Tato slavnost začíná společným průvodem, v jehož čele nesou velké děti Mořenu k připravenému ohni na zahradě. Spálením Mořeny a za doprovodu písní jsme připraveni přivítat jaro. Matička Země převezme vládu nad světem po Zimní královně a pomalu začne, spolu se skřítky, vílami a přírodními bytostmi, probouzet zvířátka a kořínkové děti po dlouhém zimním spánku.

I děti si zažijí kolik síly je v malém semínku. Při jarní slavnosti se u nás na zahrádce na okamžik zjeví Matička Země a každému děťátku věnuje semínko hrášku. Děti se společně s tetami o semínko pečlivě starají a když trošku povyroste v teple třídy, zasadí ho na políčku a ještě před prázdninami se nám rostlinka odmění a můžeme ochutnat její sladké lusky.
March ~ Spring Painting ~ Sprout

 

S dětmi lze obnovovat i jinou tradici nacházející se v období letnic – tradici otevírání studánek, v níž lze najít podobné kořeny. Aby Země mohla opravdu vydechnout, přichází lidé se svou pomocí a vyčistí jeden z možných průchodů nebo otvorů, aby ozdravná síla mohla volně proudit ven. Strážcem takové síly je pro děti víla ze studánky. Dary jež od ní dostanou nejen v podobě vody, ale především čerstvých lesních bylin, je později přenesou rovnou do svatojánské doby.


 

V tomto čase se naše smysly otevírají všemu pozemskému. Jaro pomalu mění v léto.  Dochází k největšímu výdechu Země. V přírodě se v tuto dobu odehrávají zajímavé věci. Slunce vede intenzivní rozhovor se Zemí a ta uvolňuje všechny síly ze svého nitra na povrch a dává je volně k dispozici všemu živému. Rostliny planou ohněm květů a některé z nich disponují zvláštní, čarovnou mocí. V květu je završen vývoj rostliny, mění se v plod. Sílu tohoto motivu vyjadřují svatojánské ohně.

S dětmi slavíme svátek svatého Jana (24. června). Sv. Jan je symbolem zralosti a obratu – kvalitativních změn v přírodě i v nitru člověka (nejen já, ale i druzí). Dopoledne sbíráme bylinky, vkládáme je do pytlíčků a sušíme. Odpoledne se scházíme s rodiči a přáteli na zahrádce na Svatojánské slavnosti. Je zahájena dětmi, které svým představí tanec živlů. Předškoláci projdou školáckou branou s vlastnoručně utkanou taštičkou. Pak si všichni společně povídají, hrají a mlsají dobroty, které nachystaly pro své děti maminky.

Výsledek obrázku pro marjan van zeyl

 

"Člověk platí za své odtržení od přírody úzkostí."

Z. Matějček

Kontakt

EkoŠkolka Vidoule Naskové 1189/1
Praha 5 - Košíře

Č.ú.: 2900711915 / 2010

Zástupkyně ředitelky:
Vlasta Přibylová, DiS.
Tel. č.: +420 731 178 787
Email: vlastapribylova@centrum.cz

Ředitelka:
Mgr. Šárka Krutská
Tel.: +420 776 684 031
Email: melounowa@seznam.cz
ekoskolkavidoule@gmail,com